V prosinci bylo zrušeno více než 1900 letů mezi pevninskou Čínou a Japonskem, což představuje více než 40 % plánovaných letů. Tento prudký pokles letecké dopravy signalizuje výrazný nárůst ekonomických dopadů zhoršujících se politických vztahů mezi oběma zeměmi.
Zrušení letu a odpověď letecké společnosti
Velké čínské aerolinky, včetně Air China, China Eastern, China Southern, Hainan Airlines a Shenzhen Airlines, výrazně omezují nebo úplně ruší lety do Japonska. Cestovní kanceláře zpracovávají žádosti o vrácení peněz a prominutí poplatků za předem objednané zájezdy do konce roku. Podle Subramaniya Bhatt, generálního ředitele China Trading Desk, se předpokládá, že počet denních letů, který v říjnu přesáhl 200, klesne pod 100.
Nejde jen o drobnou úpravu; Jde o 40–45% snížení kapacity, což je jeden z nejviditelnějších důsledků diplomatické krize. Rozsah zrušení jasně ukazuje, že problém přesahuje jednotlivé protesty a přesunul se do oblasti měřitelného hospodářského narušení.
Příležitost: Rétorika Tchajwanského průlivu
Bezprostředním důvodem poklesu cestování byla nedávná prohlášení japonského premiéra Sanae Takaichiho, který upozornil na možnost japonské vojenské intervence v případě konfliktu o Tchaj-wan. Peking na tento návrh ostře zareagoval a považoval ho za zásah do vnitřní politiky regionu.
“Postoj Japonska k Tchaj-wanu není překvapením, ale výslovná zmínka o vojenském nasazení překročila pro Peking červenou čáru,” říká geopolitický analytik Li Wei.
Toto je součástí širšího trendu: Čína důsledně považuje jakoukoli podporu tchajwanské nezávislosti za přímou hrozbu své suverenitě. Omezení cestování jsou pravděpodobně zaměřena na vyjádření křivd a zároveň se vyhýbají přímé vojenské konfrontaci.
Širší důsledky
Zrušení letů ukazuje, jak mohou politické spory rychle eskalovat do ekonomických důsledků. Pro Japonsko představuje ztráta čínských turistů velkou ránu, zejména proto, že jeho ekonomika silně závisí na příjezdovém cestovním ruchu. Pro Čínu to ukazuje ochotu využít ekonomický tlak k dosažení svých geopolitických cílů.
Situace vyvolává otázky ohledně dlouhodobého dopadu na dvoustranný obchod, investice a regionální stabilitu. Pokud bude napětí nadále eskalovat, mohou následovat další ekonomická opatření, včetně omezení jiných forem obchodu.
Dramatická změna v tocích cestovního ruchu potvrzuje, že vztahy mezi Čínou a Japonskem nyní fungují v novém, více nepřátelském paradigmatu.
